Celebrity life

29. srpna 2013 v 8:00 | Hana |  Fan-Fiction...

Tímhle dílem to všechno začne. Bude to první díl, ale zároveň na nějakou dobu poslední. Nemám moc čas, ale pořád se ve volném čase snažím psát. Tenhle díl jsem dopsala a hned ho dala na blog, i když jsem ho nezveřejnila. Další díl Vám pošlu hned jak ho dopíši, ale musím znát názor Vás! Potřebuji vědět, jestli se to čtenářům líbí, abych to nepsala zbytečně. Takže pište komenty a dávejte hvezdičky. Nerada bych dávala nějaké ultimátum, jako to některé holky dělají. Budu ráda i za tři komenty, ale čím víc, tím líp. Děkuji za pozornost a teď... Smělě to toho!



1.díl - Hvězdná revoluce.
Chci Vás upozornit, že je to podle animovaného seriálu a některé věci a scény jsou v reálu naprosto nemožné, hlavně se to týká inteligentního kocoura. Proto se nedivte, až si bude číst noviny, nebo něco podobného. :D Budu tuhle povídku psát s pohledu všech postav, takže se to možná bude zdát trochu komplikované, ale snad si na to zvyknete a pochopíte to. Začátek bude spíše jako vypravěč (Vypr.) a postupem se to dostane i do pohledu Kilari.

A nakonec - Na - to je jméno kocoura, je to opravdu podle toho příběhu, stejně tak budou i postavy mít stejné jméno, což znamená, že budou trochu zvláštní. Jen dva kluci, kteří vystupují spolu s hlavní postavou budou mít normální jména.

Vypr.

Byl slyšet pouze zvu budíku, který po nějaké chvíli probudil malého kocoura, ten se přiblížil k malé pípající věci a zmáčkl konečně tlačítko. Tím se zvuk utlumil, ale přesto se dívka na posteli probudila. Čas ukazoval přesně sedm hodin a jako každá čtrnáctiletá dívka se i ta v posteli musela vydat do školy.
"Ah... Jé... To už je zase ráno?" promluvila dívka stále ležíc ve své posteli. Kocour se nepochopeně podíval na slintající a rozcuchanou osobu. Kocour se tedy pokus dívku probudit jednoduchým mňoukáním, které vydává každá obyčejná kočka. Začal po ní lézt, aby ji probudil. Její tvrdý spánek přerušil nedostatek dechu, ten také způsobil kocour, ležící na její tváři.
"Co je?! Dobré ráno, Na. Jak je?" Konečně se dívka posadila. Vylezla z postele a vydala se do koupelny, kde provedla ranní hygienu, jako každý, společnost jí stále dělal malý kocour. V polospánku si čistila dívka zuby a kocour jí v tom také pomáhal, což bylo dost podivné. S polštářem v ruce se dívka i učesala, nebo spíše ji učesal její kocour. Oblečení bylo také důležité, proto se vydala zpátky do pokoje a dala si na sebe svoji uniformu, kterou nosila, stejně jako její ostatní spolužáci, do školy. Před odchodem do kuchyně si dívka pořádně zívla a i s kocourem se vydala za vůní, táhnoucí se z kuchyně.
"Tatínku přeji dobré ráno," řekla dívka stále ospalým hlasem. Její otec připravoval jako obvykle snídani, tentokrát to byli palačinky.
"Jé... Ty už jsi vzhůru Kilari?" řekl překvapeně její otec a snažil se zachytit poslední palačinku na talíř, ten byl plný stejných a nádherně vonících palačinek.
"Máš tady připravenou snídani. Stačí?" Její otec jí ukázal plný talíř a dívce se rozzářili oči a začali se jí sbíhat sliny.
"Jé... Palačinky!" Dívka se s radostí posadila ke stolu a spolu s kocourem se dala do jídla.
"Dobrou chuť!" To už si do pusy dávala první palačinku a za ní následovala další a další, nakonec před dívkou zůstal úplně prázdný talíř. Kocour si vychutnával svoji snídani a dívce nevěnoval pozornost.
"Klidně ještě nějaké přidělám." Otec se na svoji dceru s úsměvem otočil.
"Na, dej si taky pár." Usmál se a podíval se směrem na kocoura, který si zrovna četl své noviny. Ovšem nevěnoval pozornost ani tentokrát nikomu jinému, než sobě a novinám ve svých tlapkách.
"A máme tu žhavé zprávy ze show-byznysu. Odstartovalo letošní první turné charismatické pop hvězdy Kirasavi Aoj." Kocour se okamžitě otočil k televizi, kde muž tyto informace ohlašoval.
"Tři roky po svém debutu se Aoj stala královnou pop idolů. Její desátý singl míří na vrchol hitparád a pro své turné připravuje jeviště, které si zapamatuje každý, kdo se na ni přijde podívat." Muž to říkal z takovým nadšením a energií, která z něho jen sršela. K televizi se přiblížil kocour a sledoval dívku na obrazovce, o které se muž právě rozpovídal. Byla to nádherná žena s krátkými černo-zelenými vlasy. Kocour svoji pozornost nevěnoval muži, nebo známe celebritě, ale pouze si přišel pro ovladač a přepnul si to na jiný kanál.
"Ááá... " Vyšlo z kocoura při pohledu na ženu, ale po přepnutí programu byl přeci jen spokojenější.
"Dobře! Pojďme si zatancovat! Takže, teď kočkovaná," řekl muž v televizi a ukázal přímo na malého Na. Ten na nic nečekal a dal se do tance spolu s ním.
"To je tvá oblíbená kočkovaná, viď?" Usmála se dívka a spolu s plnou pusou se přidala ke kocourovi.
Tančili spolu a Kilari otec se začal smát.
"Vy jste s Na opravdu dobří kamarádi, Kilari. Mimochodem, škola začíná za patnáct minut tak si pospěš." Zasmál se znovu muž v kuchyňské zástěře a sledoval tančící dívku s kocourem.
"Jé... Tak ahoj, tati," křičela dívka a utíkala rychle do školy. Probíhala davem lidí, byla velmi milá a laskavá, takže ji všichni znali.
"To je Kilari!"
"Kam běží?"
"Podívej! Co to má na hlavě?" Slyšela jejich hlasy, ale nezastavovala.
"Jmenuji se Kilari Cukišima, je mi čtrnáct a miluji hlavně jídlo a jsem normální žákyně střední školy." Takhle se dívka klidu představila.
Byl to opravdu přesný popis její osobnosti a naprosto ji vystihoval.

***

Byl slyšet školní zvonek a hlas mladé dívky, která si povídala se svými kamarádkami.
"Ahoj Kilari," pozdravila ji její kamarádka.
"Najíme se společně?" pokračovala a dostal se jí pohled na půvabnou Kilari, sedící u stolu s plným talířem jídla. U dveří stáli její spolužáci a jejich tváře zčervenaly nad její krásou. Jeden z nich jí nesl zamilovaný dopis a přibližoval se k ní s velkou nervozitou.
"Dneska mám jen Takojánky," promluvila Kilari a sledovala svůj oběd.
"Slečno Cukišimo přijměte tohle, prosím," promluvil i hlas chlapce za jejími zády. Předával jí svůj dopis, když v tom se k němu dívka otočila. Vypadala úplně jinak, měla v puse zvláštní druh jídla, nazývané Takojánky a u jejích rtů se objevily sliny, které zdůrazňovali její hlad.
"Co?!" řekla překvapená dívka. Chlapci se hrůzou zježili vlasy a vykřikl.
"Ááá.. Oou... " Jeho hlas zněl překvapeně a sám si připadal zvláštně. Představil si pohlednou dívku ve své mysli a nechápal, jak se tohle mohlo stát. Okamžitě se vytratil z místnosti a spolu s jeho kamarády vzali nohy na ramena. Dívka i se svými dvěma kamarádkami seděla u stolu a překvapeně zírala na dveře, kterými chlapci odešli.
"Kilari? Je dobře, že ti jídlo chutná, ale co se chovat víc jako dáma? To nejde?" Podivila se její kamarádka a sledovala její reakci.
"Jo, máš pravdu. Když se chováš normálně si opravdu moc hezká, ale takhle by bylo divné, kdyby z tebe chtěl hledač talentů udělat celebritu," řekla její kamarádka a dívala se přímo na Kilari.
"Cože? Celebritu?" Dívka na ni hleděla a byla velmi překvapená z jejich slov.
"Bylo by super stát se celebritou, každý den bys potkávala slavný účinkující." Jedna z dívek se začala rozplývat nad touhle představou a její kamarádka se k ní přidala.
"Možná bys dokonce účinkovat v televizi se Ships." Druhá dívka se také usmívala od ucha k uchu.
Kilari se okamžitě ponořila do svých myšlenek a v hlavě se jí odehrávali myšlenky, které se zaměřili na její oblíbené chipsy.
"Cože? Chipsy? To zní fakt lahodně," řekla klidným hlasem Kilari a dál myslela na ty dobroty.
"Né! Kilari ty snad neznáš Ships?!" vykřikla dívka směrem ke Kilari.
"Vždyť jsou děsně populární!" křičela druhá dívka a Kilari zůstala nehybně sedět.
"Jo?" zeptala se Kilari a dál hleděla nechápavě na své kamarádky.
"Jsou to dva kluci, středoškoláci stejně staří jako jsme mi," jásala první dívka s červenými vlasy.
"A co vyhráli první cenu pro nováčky roku. Jsou to celebrity známé po celé zemi," přitakala jí druhá dívka s černými a krátkými vlasy.
"Jsou úžasní, fakt," dodala dívka s červenými vlasy a spolu s její černovlasou kamarádkou se rozplývali. Jejich výraz ve tváři se změnil, teď se jim totiž naskytl pohled na Kilari, která se cpala malými koláčky. Ve tvářích se jim objevilo znechucení.
"Krása! Pardon, tohle mě vážně moc nezajímá." Culila se Kilari a rukou si projížděla ve vlasech.
"A co tě teda zajímá Kilari? Povídej," popohnala ji její kamarádka.
"Chci se prostě normálně zamilovat, holky. Ráda bych poznala skvělého kluka a prožila velkou lásku." Její představa lásky byla ovšem vtipná, představovala si sebe a černovlasého kluka, který ji bude krmit lahodnými a čokoládovými koláčky.
"Ooh... Ty můj malý nenasyto." Ozval se hlas chlapce z jejích představ.
"Ooh... Chtěl bych tě celou, celičkou sníst." Jeho hlas byl sexy a stejně tak i jeho tělo, i když do tváře mu vidět nebylo. Kilari se celá rozplývala a z toho všeho začala slintat.
"Já se zblázním, to ne." Její kamarádky měli výraz, který opravdu nejde popsat. Byli znechucené, překvapené a vyděšené.

***

Kilari se hned po škole vydala i s ostatními kamarádkami po městě domů.
"Holky? Doufám, že toho pravého potkám," řekla Kilari a podívala se na svého kocoura, který si polehával na jejích vlasech.
"Máš pravdu... Je mi teprve čtrnáct," zkonstatovala dívky s pohled na svého kocoura.
"Mám dost času, ne?" Usmála se a pokračovala v cestě s kamarádkami, které šli za ní.
"Kilari se s Na baví, jakoby to byl člověk." Dívka s červenými vlasy se dala do řeči se svou kamarádkou po jejím boku.
"Je fakt skvělá, že?" promluvila druhá dívka a podívala se směrem k ní. Kilari se ovšem o jejich rozhovor nezajímala a pokračovala v cestě, jenže najednou do někoho narazila.
"Jéé... " zakřičela Kilari a spadla na zem.
"Já se omlouvám," řekl chlapec nesměle, který do dívky vrazil.
"Né, to nic." Usmála se Kilari.
"Promiň, omlouvám se," řekl chlapec a odcházel pryč. Vypadal jako by snad něco hledal a rozhlížel se po chodníku. Měl na sobě brýle, které většinou nosí naprostí šílenci, klobou snad od svého dědečka a šálu okolo krku, i když bylo hrozné vedro. Mikinu a modré kalhoty mu k sobě vcelku ladily, ale ten jeho hlas... Zněl jako anděl.
"Hele, co s tím klukem je? Takový podivín." Dívka s červenými vlasy pozorovala chlapce a nechápala jeho chování a hlavně oblečení.
"Přesně! Měl opravdu divné brýle," přitakala druhá dívka a sledovala vzdalujícího se chlapce.
"Nana... " Kocour začal strhávat pozornost Kilari na strom opodál. V tu chvíli se jí naskytl pohled na malou želvičku, která byla nahoře v korunách stromů.
"Jé! Želva!" vykřikla Kilari a sledovala se strachem malou želvičku.
"Co dělá na takovém místě, nějaké děti si z ní dělaly legraci?" Kilari vyběhla po nedalekých schodech nahoru, aby byla blíže k větvi, na které se třásla malá želva. Dívka se snažila k ní natáhnou a ve zmatku nevěděla co dělat.
"Pane Želvo!" křičela na zvířátko a natahovala k němu ruce.
" Co to vyvádíš, Kilari?" Hleděli na ni její kamarádky.
"Je to nebezpečný!" upozornila ji jedna z dívek a neustále ji pozorovala. Kilari se natahovala pro malou želvičku, dokud ji neuchopila do svých rukou. V tu chvíli seděla na okraji mostu na kterém zrovna prováděla záchranou misi. Potom dala želvu k sobě do náruče a přitiskla ji na své hrudi k sobě.
"Pozor, záchrana želvy to je jako třeba najít zlatou rybku," zkonstatovala Kilari situaci a v tom se začala naklánět.
"Třeba se mi stane něco dobrého," řekla dívka a začala padat dolů.
"Ááá... " křičela dívka a spolu se svým kocourem a želvou padala dolů z mostu.
"Kilari!" křičely dívky dole z chodníku. Vedle nich nepozorovaně proběhl znovu již známí podivín, který do Kilari před chvílí narazil.
"Já padám!" zakřičela dívka a v ten moment dopadla do náruče již zmíněného chlapce. Tomu spadli jeho divné brýle, klobou a zůstala mu pouze šála. Pohled se všem naskytl na mladou krásnou dívku s kocourem na hlavě, želvou v náručí, a tahle dívka byla v náručí neuvěřitelně krásného chlapce. Byl to blonďatý mladík se světle modrými oči, jako dvě pomněnky. Chlapec dívku položil na zem, aby se mohla postavil a teprve teď se dívka odhodlala otevřít oči.
"Řekni, neublížila sis?" otázal se slušně chlapec.
"Co? Vůbec." Dívka na něj hleděla s otevřenou pusou a nedokázala říct nic víc. Byl tak krásný a hodný, až se tomu jen těžko dalo uvěřit. Jeho tvář, oči, rty, vlasy a hlas... Byl dokonalý.
"A děkuji ti mockrát," koktala dívka a začala se červenat při pohledu na něj.
"To i já tobě. Díky za záchranu mého přítele, opravdu moc." Chlapec se díval do očí dívky, která se červenala a hleděla na něj s udivením.
"Bál jsem se, že by ho možná mohly odnést pryč, třeba vrány," pokračoval chlapec.
"Jo?" Kilari byla úplně mimo.
"Jmenuji se Niall." Chlapec držel celou dobu Kilari za ruce, kterými svírala malou želvičku.
"A tohle je můj přítel, pan Želva. Seznamte se." Usmíval se na dívku a vzal si od ní svého zvířecího kamaráda.
"Páni." Vydechla Kilari a sledovala svého zachránce.
"Ten je skvělý! Opravdu se stane něco dobrého, když zachráníš želvu." Pomyslela si Kilari a oči se jí zavřeli při jejím roztomilém úsměvu.
"A... Já jsem Kilari Cukišima. Tohle je můj dobrý kamarád Na," řekla Kilari a zamilovaně se dívala přímo na chlapce, který jak řekl se jmenuje Niall. Jeho výraz byl roztomilý a přátelský. Usmíval se a díval se přímo na dívku, která radostí povyskočila.
"Těší mě," dodal Niall a položil si pana Želvu na své rameno.
"Moc rád bych ti dal dárek, ale mám u sebe jen tohle. Tady teď pracuji... Je to lístek." Chlapec vzal ruku překvapené Kilari a do ní vložil lístek, který vytáhl z kapsy.
"Klidně můžeš přijít." Zasmál se chlapec. Kilari začalo bít zrychleně srdce a šlo slyšet, že je velmi vzrušená. Její tváře opět nabrali rudou barvu, která se teprve před chvílí ztratila. Oba dva na sebe hleděli a nevěděli co říct, nebo spíše Kilari nevěděla.
"Co mám dělat?" Tahle otázka se jí objevila v mysli a nedokázala si na ni odpovědět.
"Srdce mi nepřestává bušit, slyšíte." Pokračovala v přemýšlení dívka a přitom sledovala chlapce, který si vzal ze zemi své brýle a klobou. Zase z něho byl ten podivín, ale jen on a samozřejmě Kilari věděla, kdo se pod touhle maskou schovaná.
"Tak ahoj!" zakřičel chlapec a začal utíkat pryč.
"Před tím jsi... " Kilari nedokončila větu a hleděla na vzdalujícího se chlapce. Kilari trochu posmutněla a za zády se k ní přibližovali její kamarádky.
"Kilari? Jsi v pořádku?" řekla jedna z dívek.
"Našla jsem ho." Kilari se k nim otočila i s lístkem v ruce a její oči se naplnili radostí a zamilovaností.
"Koho?" Její dvě kamarádky vůbec nechápali její chování.
"Přece svého vysněného prince! To bude určitě láska!" vykřikla Kilari a její oči jen zářili, vlastně zářila celá.
"Co?! Jako ten kluk s brýlemi, jo? " Její kamarádky zděšením vykřikly a povyskočily. Jejich představa byla velmi vtipná. Bílý kůň a chlapcem s těmi příšernými brýlemi a korunou na hlavě.
"Našla si prince," řekli udiveně a dívali se do země.
"Jo. A řekl mi, že tady prý zrovna teď pracuje. Cože? Dal mi lístek na koncert?" Poslední větu si spíš řekla pro sebe, takže nebyla ani slyšet.
"Aha! Niall musí být jeden z těch kulisáků!" To už se dívka otočila a utíkala stejným směrem, jako před několika minutami Niall.
"Tak běžíme, Na." Zasmála se dívka a už se od svých kamarádek vzdalovala pryč.
"Stůj Kilari! Taška!" zakřičela na ni dívka, ale Kilari ji neslyšela a celý nadšená běžela pryč.
"Hlediště je přeplněné," ozval se hlas muže z reproduktorů, které byli umístěni venku před budovou, kde se koncert měl odehrávat.
"Prosím netlačte se," pokračoval muž.
"Hlavně plňte naše pokyny, je to nebezpečné." Jeho hlas byl velmi zvláštní a člověk se musel i zasmát.
"Teda, páni," řekla udiveně Kilari a rozhlížela se kolem sebe. Byla velmi překvapena, kolik dívek je tady a jak jsou nadšené.
"Že je tady ale lidí... Ooh... " Kilari se nečekaně dostala do tlačenice, která se hrnula ke vstupním dveřím.
"Nemůžu projít." Začala sebou vrtět.
"Netlač se tolik holka!" upozornila ji nějaká dívka v růžových šatech s velmi dětinskými copánky a velkou pusou, kterou na Kilari křičela. Ta se válela na zemi, kam ji nepříjemná dívka shodila.
"Kdy mě už pustíte dovnitř? Chci už vidět Ships! Jednoho si chci vzít!" Dívka křičela přes celou ulici, ale to jí vůbec nevadilo.
"Tohle je děsný," zakňučela a po čtyřech se vzdalovala pryč. Nakonec doběhla za nějaké auto a tam se musela vydýchat.
"Co?" Její zrak se upnul na značku před ní. Byla vážně nadšená z pohledu na ni.
"Jo! Možná se uvidím s Niallem, když půjdu tudy." Snažila se nepozorovaně dostat přes značku, která jí bránila v cestě. Označovala, že tudy je zákulisí. Přelezla tedy značku a utíkala někam kde by mohla najít dveře a tak se dostat dovnitř.
"Krása! Vplížení bylo úspěšné, ale kde je ten Niall?" Dívka se hned zarazila.
"Uhni mi z cesty!" Uslyšela hlas nějakého chlapce, ale nikoho před sebou neviděla. Stála tedy na místě a rozhlížela se okolo, v tom uviděla nad sebou padat nějakého mladíka. Jeho hlas byl spíše hrubý a určitě nebude milý.
"Ooh... Ááá... " Kilari se nemohla pohnou a stála zírajíc na něj. Kocour se odrazil a dopadl někam jinak, než ti dva, kteří se spolu váleli na trávníku.
"Au, bolí... " zaskuhrala Kilari. Ležela na trávníku a chlapec, který na ni spadl ležel na ní.
"Tohle je moc... " Kilari otevřela oči a zarazila se. Uvědomila si, že chlapec leží přímo na ní a to ji donutilo se začít červenat. Byla rudá jako rajče a nevěděla jak reagovat.
"Co? Ooh... " Byla opravdu překvapená až vyděšená.
"Sakra říkal jsem ti, abys uhnula, ženská," řekl nepříjemně černovlasý a moc hezký kluk. Byl hezký, ale jeho chování ne.
"Ooh... Co je to za člověka?" Pomyslela si Kilari a hleděla na něj s otevřenou pusou, to už se tolik nečervenala.
"Ooh... Když se tak díváš, jsi docela pěkná holka," zkonstatoval kluk a díval se na Kilari, která se zase začala červenat.
"Na! Na, zachraň mě." zakřičela dívka. Kluk se pousmál, ale hned mu úsměv zmizel, když viděl reakci dívky.
"Co to vyvádíš? Jenom jsem tě chválil," řekl překvapeně chlapec a dál nechápal její slova. Na se už přibližoval a s jeho ostrými drápky se dal do práce. Kilari si stoupla a kluk se zatím vyděšeně válel na zemi i s bolestí na hlavě. Na si spokojeně zamňoukal.
"Děkuji ti jsi zlatý," zasmála se Kilari.
"Au, to bolí." Kilari uslyšela hlas "násilníka" s tmavě hnědými vlasy.
"Skákat takhle z ničeho nic je velice nebezpečné!" řekla přísně Kilari.
"Ale je to o dost rychlejší, než jít po schodech, ne?" řekl kluk na svou obranu a stoupl si. Držel si bolavé místo na své hlavě, kde se časem vytvoří modřina.
"To je podivín," řekla si Kilari, ale raději ne na hlas. Najednou si všimla jeho košile, kde se na rukávu vyjímala cedulka s nápisem STUFF. Což znamenalo, že musí znát Nialla.
"Ty si taky jeden ze zaměstnanců?" vychrlila svoji otázku a tím ho překvapila. Vyděšeně se na ni podíval a nechápal její slova.
"Co?" Jeho otázka byla naprosto pochopitelná, ale Kilari ji nemohla pochopit.
"No tak trochu," odpověděl hnědovlasý kluk. V ten moment se Kilari zase zbláznila a její nadšení nešlo přehlédnout. Celá zářila a i se svým nadšením ho vyděsila.
"Nech mě!" vykřikl zděšeně kluk a trochu od ní odstoupil.
"Víš, někoho hledám. " Kilari si začala vyndávat z kapsy svůj lístek a mladík se k ní přiblížil.
"Ale ještě ho moc neznám," pokračovala Kilari.
"Taky tu už nějakou dobu pracuje, jmenuje se Niall," vysvětlila mu dívka a vyndávala si lístek.
"Řekl, že mám za ním zajít, když budu chtít." Usmívala se Kilari a ukázala mu lístek, který konečně našla. Chlapec vůbec nechápal co se děje, tahle dívka byla nepředvídatelná.
"A dal mi tenhle lístek. Nevíš, kde by mohl být?" dokončila větu a lístek mu podávala.
"Proč hledáš zrovna Nialla, nerozumím?" Chlapec sklopil zrak a Kilari se usmála.
"Takže ty ho fakt znáš?" zeptala se s úsměvem.
"Přiznávám, hrozně jsem se do něj zamilovala a dokonce na první pohled. Věřil bys tomu? Chtěla jsem ho zase vidět, takže jsem se rozhodla za ním přijít." Kilari mu vysvětlila důvod svého příchodu a zase se zamilovaně usmívala.
"Ááá.. Ale neříkej to Niallovi, jo?" Dívka byla v sedmém nebi, už jen z myšlenky na svého zachránce z města.
Chlapec jí lístek vytrhl z ruky a přímo před očima zamilované dívky jí ho roztrhl. To ji překvapilo a vyděsilo. Chlapec ho trhal na malé kousky a vůbec si jí nevšímal.
"Přestaň! Co to vyvádíš?" okřikla ho dívka a zamračila se.
"Drž se od Nialla dál! On žije v úplně jiném světě, než ty!" Chlapec na ni začal křičet a byl velmi rozzlobený. Kilari se všechno začernilo a vnímala jeho slova, jako by ji právě vytrhl srdce.
"Že žije v jiném světe?" Tohle jí teď bloudilo myslí a ona to nedokázala pochopit, proč to ten černovlasý kluk udělal.
"Proč by mi něco takového povídal?" Pokračovala v přemýšlení.
"Nepatříš sem, vrať se domů," řekl nepříjemně chlapec a Kilari viděla jak kousky z jejího lístku padají na zem. V tu chvíli se dívka rozzlobila.
"Tohle né!" V její mysli se zase všechno vracelo a ona si uvědomila co se teď odehrálo.
"Ty sprosťáku jeden!" zakřičela na něj a kluk se na ni nechápavě otočil.
"Co?" Pouze jediné slovo z něho dokázalo vypadnou.
"Na něj!" Kilari hodila svého kamaráda Na přímo klukovi do obličeje.
"Co je špatného na tom, že jsem se zamilovala do Nialla? To my vysvětli! Konečně jsem potkala prince svých snů!" Dívka na něj křičela jednu větu za druhou a jeho obličej se zbarvil do modra. Na slezl z jeho obličeje a umožnil chlapci zase volně dýchat.
"Nemáš vůbec právo do toho zasahovat, chlapečku." Po téhle vědě se dívka vydala pryč, vlastně začala utíkat.
Kluk dopadl na svůj zadek a pořádně ho to bolelo. Tahle holka je vážně třída.
"Úžasná holka," řekl kluk a držel si hlavu, která ho neustále bolela.
"Proč něco takového vlastně povídal? Stejně se s Niallem setkám a nikdo mě od toho neodradí!" Dívka se rozhodla a tak také chtěla udělat. Běžela za budovu, kde se zastavila.
"Co? Vy mě odmítáte pustit dovnitř bez lístku?" řekla překvapeně dívka a hleděla na muže v žluté košili. Okolo něho stáli tři můžu v modré uniformě, určitě policie.
"Samozřejmě, nikdo se dovnitř bez lístku nedostane. Jinak to nejde, slečno." Muž mluvil klidně a pomalu, vypadal velmi rozumně.
"Koukněte, ooh... Nešlo by to nějak," začala Kilari a s velmi přesvědčivým úsměvem na rtech se snažilo ho přimět, aby ji tam pustil.
"Uhodla jsi. Bohužel nejde to," oznámil jí muž s papíry v ruce.
"Jsem opravdu zoufalá. Dám Vám svoje roční vstupné do Ovocenky, jenom mě pusťte dovnitř. Prosím!" Dívka nejen, že byla zoufalá, dokonce tak i vypadala.
"Vrať se domů," zakřičel muž. Kilari dopadla do křoví, které nebylo daleko.
"Já se jen tak nevzdám, uvidíte." Dívka se zamračila a v křoví se pokusila na něco přijít.
"Na, pozor porada o strategii," rozhodla dívka a podívala se na svého kocoura.
"Ahoj, přišla jsem vyčistit toalety." Byla převlečená do zvláštního oblečení, ale přes to se jí nepodařilo dostat se dovnitř. První pokus selhal a dívka zase skončila v křoví.
"Jak mě jen odhalili?" Dívka se ale nevzrušovala moc dlouho a pokračovala ve svém plánu číslo dvě. ¨
"Nevadí, teď je řada na plán B." Snažila se vykopat tunel, ale jak se dalo očekávat přistihli ji.
"Nikdy se nevzdávám!" Dívka se rozhodla pro plán C. Zkusila vzít velké dřevo a rozrazit s ním dveře. Stejně se jí to nepodařilo a zase skončila v křoví.
"Žádný další plán mě už nenapadá," řekla dívka a smutně se podívala do země.
"Ooh... Nikdy v životě už Nialla neuvidím," pokračovala a seděla v trávě a pan Na byl hned vedle ní. Pan Na byl její oddaný kamarád a co by pro ni neudělal. Uviděl kohoutek, který začal šroubovat a tím uvolnil vodu. Bylo to pítko a on pořád pil a pil, dokud neměl nafouklé bříško. Kilari si vedle něj stoupla a vyděšeně ho sledovala.
"Na? Co je?" Vůbec nechápala jeho chování, ale po nějaké chvíli se spolu vydali na plán D.
"Prosím pomozte mi! Moje kočka bude mít koťata, potřebuji horkou vodu a ručníky! Prosím Vás!" Začala vysvětlovat Kilari. Poskakovala na místě a snažila se ho obejít takovým jednoduchým nápadem.
"To je hrozné! Rychle dovnitř! Tudy!" Muž se rozkřikl a nevěděl co dělat, ale dívku vedl za sebou.
"Pojďte tudy!" Muž utíkal pořád rovno a Kilari za ním.
"Díky," Dívka se usmála a čekala na správnou chvilku, kdy se vytratit.
"Je to tudy, jen pojďte." Muž utíkal co mu nohy stačili a hned co vběhl do nějaké místnosti se Kilari nepozorovaně vydala jiným směrem.
"Kde jsou?" Muž vypadal velmi překvapeně a nechápavě. Kilari už vycházela ze záchodů, kde se schovala a byla spokojená s plánem, která Na vymyslel.
"Děkuju ti, jsi zlatý." Usmívala se Kilari a pochválila svého chytrého kocoura.
"Jestli nás najdou zase nás okamžitě vyhodí," řekla dívka a krčila se za odpadkový koš. Snažila se najít správnou místnost, kde by našla Nialla.
"Kde by asi mohl ten Niall být?" Přemýšlela Kilari a přiblížila se k jedním z dveří, která našla.
"Ááá.. Někdo jsem jde! Co teď jenom uděláme? Nechci aby mě tady našli." Dívka začala vyvádět a mávala okolo sebe rukama.
"Chci se přeci jenom setkat s Niallem," řekla dívka a dál poskakovala, mávala rukama a tloukla hlavou o dveře.
"Kdyby se tam ty dveře otevřeli!" A v tu chvíli se opravdu otevřeli, jak příhodné.
"Ooh... Poslechly mě. Mám to!" Dívka nadšením vykřikla a vešla dovnitř, i když nevěděla kam dveře vedou.
"Pojď dovnitř, Na." Zavřela za nimi dveře a jako na zavolanou tady byl muž v žluté košili, který se ji snažil pomoct při "porodu" její kočky.
"Bože, kam se poděla? Až ji najdete vyhoďte ji!" Muž vypadal podrážděně a hned za ním šel jeden z těch policistů, kteří stáli venku.
"Uuf... Jsme v bezpečí," oddechla si Kilari.
"Ale Na, jak to jenom uděláme, aby nás tady ti lidé nenašli to mi poraď." Dívka se rozhlédla po místnosti, kde byla tma a jediný zdroj světla bylo malé okno. Díky tomu Kilari uviděla žebřík, připevněný ke zdi.
"Je tady žebřík, Na. Tak... A jdeme!" Kilari se s radostí začala šplhat po žebříku, ale vůbec nevěděla kam jde.
"jsem si jistá, že se objevíme někde, kde budeme moct Nialla potkat." Když se dostala nahoru už nebyla tak nadšená. Vlezla do nějaké roury, která nebyla moc veliká, ale Kilari se tam ještě vlezla.
"Ooh... Bože. Kam to asi vede?" zaskuhrala Kilari.
"Kde jenom může ten můj Niall být?" pokračovala Kilari a lezla po čtyřech do neznáma.
"Těžko to bude Urašima Taro," řekla Kilari a malý Na vůbec nechápal o kom mluví.
"Ty vlastně příběh Urašimi Taroa neznáš, viď?" Kilari nečekala na odpověď a rovnou pokračovala.
"Před dávnými dobami žil jeden chudý rybář jménem Urašima Taro, když se Taro procházel po pláži narazil na takové ošklivé děti, které trápili takovou zlatou rybku. Taro jim řekl, aby přestali a rybku zachránil. A rybka mu potom řekla: Děkuji ti za záchranu a teď tě vezmu do dračího paláce." Kilari se zarazila a zírala před sebe. Uviděla otvor, kterým nahlédla dolů.
"Na, dole něco vidím," oznámila mu Kilari a oslepilo ji zářivé světlo. Uslyšela hudbu, která se z toho místa linula.
"Co?" Udiveně hleděla dolů a sledovala co se bude dít.
Z ničeho nic se tam objevil Niall a měl na sobě bílý kabát s modrým lemováním. Tohle ani Kilari nečekala a s otevřenou pusou sledovala co se stane teď. Všichni křičeli a pískali. Hned po něm se tam objevil i kluk, kterého Kilari potkala venku před budovou a roztrhal jí lístek. Měl na sobě černý kabát s červeným lemováním.
"Niall? A ten protivný kluk?" Kilari vůbec nevěděla co se tady děje.
"Jste na letním turné Ships. Vysíláme do celého světa internetem a také živým televizním přenosem." ozval se hlas moderátora, který šel slyšet pouze z reproduktorů. Kluci měli v rukou mikrofony a hned je také využili.
"Lidi, tak jdeme na to!" zakřičel Niall a Kilari pořád nemohla uvěřit tomu co vidí. Byla přímo nad nimi a všechno z vrchu sledovala s otevřenou pusou.
"Co?!" Její hlas zněl velmi překvapeně, není divu. Na každé obrazovce ve městě a vlastně po celém světe se vysílal jejich koncert. Všichni ho sledovali a všichni je milovali, byli prostě ti dokonalý kluci, které chtěla každá holka.
"Jo! Ships jsou fakt nejlepší!" Usmívala se přitrouble na obrazovku Kilari kamarádka s červenými vlasy.
"Jsou skvělí!" Její kamarádka s černými vlasy sledovala svůj notebook a stejně se nad nimi rozplývala. Jen Kilari byla překvapená a nechápala vůbec nic.
"Proč? Jak je to možný? Niall a ten kluk jsou muzikanti! Co se to zase děje?" Kilari poskakovala a vyváděla, to se jí stalo osudným. O něci víc se přiblížila k otvoru a nedokázala udržet rovnováhu. Dopadla na velkou květinu, která byla vycpaná peřím, to se všach rozletělo po místnosti a létalo všude. Kilari ležela uprostřed toho všeho a kluci se nechápavě podívali stejným směrem.
Poskytl se jim pohled na dívku, tak roztomilou a nevinou. Její kráse je udeřila rovnou do tváře. Nevinně seděla na místě, kam také dopadla. S otevřenou pusou a červenými tvářemi hleděla kolem sebe.
"Co to je?" Uslyšela hlasy všech lidí v hledišti.
"Zase ta hloupá holka. To snad ne," řekl černovlasý kluk a hleděl přímo na ni, dokonce s úsměvem.
"Takže jsi přišla." Usmíval se Niall a šel rovnou k ní.
"Co?" Jeho kamarád byl překvapený z jeho reakce.
"Všichni se podívejte! Anděl ve školní uniformě k nám spadl přímo nebe." Jeho hlas se rozprostíral po velké místnosti a Kilari na něj zase hleděla s otevřenou pusou. Vůbec nečekala, že něco takového udělá. Celá se červenala a Niall jí nad hlavou sypal peří, které dopadalo okolo ní a to jen zdůrazňovalo jak nádherná je, stejně jako její andělskou tvář. Fanynky v hledišti křičeli a pískali, byly uchvácený stejně jako Niall a neznámí mladík, její krásou.
"Padala jako sníh," řekla jedna z dívek v hledišti.
"Taková krásná holka," promluvila další dívka.
"Jestli taky patří ke kapele... " Jedna z dívek se zarazila při pohledu na to co viděla. Neznámí černovlasý kluk ji vzal do rukou a točil s ní dokola, kolem sebe a Kilari jen z údivem sledovala jeho tvář a dokonalý úsměv.
"Hned mi ji podej, zlý Harry zcela jistě krade všem anděla," řekl s úsměvem na tváři. Spolu s Niallem se vydal do zákulisí, i když to vypadalo spíše vtipně.
"Nialle, když budeš bez rozmyslu rozdávat lístky, objeví se další jako je ona," řekl rozzlobeně Harry, podle zjištění jeho jména na pódiu.
"Klídek, jenom si trochu spletla vchod, nic víc." Zasmál se Niall.
"O hodně víc než trochu," zakřičel Harry a otočil se k dívce.
"Počkat, vy dva tady nepracujete?" zeptala se nechápavě Kilari a mávala rukama okolo sebe.
"Opravdu ti to ještě nedošlo? Musíš být jediná na světě, která nezná Niall a Harryho z kapely Ships." Tenhle kluk je opravdu nepříjemný.
"Co? Tohle dva jsou Ships?" Pomyslela si Kilari.
"Změna scény Nialle, nastupuješ první." Harry se otočil ke svému kamarádovi a ten už odcházel na pódium. Všichni začali křičet a pískat, jako vždycky, když je viděli.
"Jé... Nialle jsi úžasný!" Usmívala se Kilari a hned vedle ní stál Harry.
"Aha, už to teda chápeš? Niall a ty žijete v úplně rozdílných světech. Radši to vzdej," promluvil Harry a sledoval reakci dívky.
"Tak tohle tím myslel. Protože Niall je známá Pop-Star a já jenom obyčejná středoškolská studentka." Pomyslela si Kilari a posmutněla.
"Pro Nialla jsi jenom jedna z nespočtu fanynek co ho obletují," pokračoval Harry.
"To bude asi pravda." Kilari to nahlas neřekla, ale v její mysli se toho hodně dělo. Byla z toho velmi smutná.
"Ale když... " Zase se dala dohromady, spíše se o to pokusila.
"Konečně jsem potkala kluka, který se mi líbí. Nechci se jenom tak vzdát. Jestli jsou naše světy jiné tak chci jít do toho, kde se pohybuje můj Niall, víš?" řekla rozhodně Kilari a vůbec se nehodlala vzdát. Uviděla mikrofon, který Harry držel v rukou. Vytrhla mu ho a utíkala s ním k Niallovi, který stál na pódiu.
"Co to děláš?" zeptal se nechápavě Niall a hleděl na ni.
"Jsem Kilari Cukišima a je mi čtrnáct. A chci se stát taky stát tou Mega-Star." Její hlas se rozléhal a každý hleděl na její tvář na obrazovce, nebo dokonce živě. Její kamarádky ji sledovali a nechápali co se to právě stalo. Tohle nečekal opravdu nikdo. Celý svět ji viděl a slyšel a to byl začátek všeho. Harry na ni hleděl a stejně jako všichni ostatní ji vůbec nechápal. Byla to nevyzpytatelná dívka, takovou v životě nepotkal. Jediný Niall se usmíval a nikdo neví na co zrovna myslel. Kilari stála uprostřed pódia a celá se červenala. Teď je to jen na ní, jestli tak i učiní a pokusí se stát Mega-Star.

V příštím díle: Co musím udělat, abych se stala Mega-Star? Podívat se po druhých Ships? Uvidím se znovu s Niallem? Jasně, jdu na to! Příště: "Láska na zkoušce Ships. Tlukot srdce za oponou!"

P.S. Určitě jste na díl čekali dlouho a konečně jste se dočkali. Nevím, jestli se mi povede co mám v plánu, ale budu se snažit. Nikdy jsem nic podobného nepsala, ale to určitě vidíte, podle toho je to taky napsané. Snad bude příští díl lepší. Děkuji za hvězdičky a komenty. A hlavně za Vaši trpělivost. :)
Díly zase vždycky někomu věnuji, ale tentokrát to bude pro nejhezčí a nejdelší koment. Takže komentujte!
A díly budou většinou takhle dlouhé, takže se máte na co těšit. :D
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ája Ája | 29. srpna 2013 v 19:29 | Reagovat

Upřímně jsem na tohle čekala a hodně se mi to líbí. Jinak se divím, že někdo zná zrovna Kilari, není to moc známé anime.(sice hraje na Animexu, ale pořád)
P.S. Ty znáš anime :) a že budou dlouhé mi nevadí, spíš naopak a ráda si na každý počkám. Jinak díky za díl a těším se na další.

2 Hannah Hannah | E-mail | Web | 29. srpna 2013 v 20:12 | Reagovat

[1]: Hodně? Spadl mi kámen ze srdce a byl vážně velký. Už jsem napsala druhý díl, ale musím ho upravit, tudíž ho přidám asi zítra. Pak bude nějaká pauza a podle času napíšu další. :)
Kilari? Já si ho zamilovala, ale upřímně. :D Byla jsem na něm chvilku závislá a musela jsem se dívat na každý díl, ale pak přišel šok... Díly přestaly nějak dávat a já se tedy odebrala k počítači a sledovala to tady. :D Dostala jsem se k 60.dílu, i když jsem nějaké na internetu nenašla, ale tak nějak si to domyslela. :D Zatím se snažím najít nějaké díly dál, ale jsou pouze ve francouzštině, což neovládám. Budu hledat dál. ;D
P.S. Tak nějak jsem na otázku odpověděla, ale ano znám. :D Vidím, že jsi trpělivá a to teď ocením nejvíc.
Nemáš zač, protože to já děkuji. :)

3 Nicole Nicole | E-mail | Web | 30. srpna 2013 v 11:03 | Reagovat

Páni! :3 Na tuhle povídku jsem se strašně těšila :3 Sice jsem se trochu víc lekla, když jsem zjistila jak je to dlouhé, ale zase je to naprosto skvělé :'333

4 Hannah Hannah | E-mail | Web | 30. srpna 2013 v 11:29 | Reagovat

[3]: Vážně? Tak to opravdu moc děkuji. :3 To jsem ráda, že jsem nezklamala. :) Ano, většinou to bude takhle dlouhé. :D

5 Kačíí Kačíí | 1. září 2013 v 8:57 | Reagovat

Wauu je to krásné. Délka vůbec nevadí, spousty dílů jiných povídek jsou krátké a když je čtu nestihnu se vžít do děje, u tohoto dílu mi to nedělalo žádný problém.
Píšeš vážně skvěle. :-)

6 Hannah Hannah | Web | 5. září 2013 v 9:50 | Reagovat

[5]: Moc děkuji, ale teď si budete na třetí díl čekat, protože na intru nemám internet. Což mi to hodně ztěžuje a jediná možnost je ve škole, ale to nejde pořád. :/ Ale snad o víkendech bude čas. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama