#My first day on High School!

7. září 2013 v 18:00 | Hana |  My Life!

Teď se pustíme do článku, kde Vám popíšu své dojmy ze školy, spíše z prvního dne. Jaké to bylo? Co moji spolužáci a učitelé? Jak na mě působí škola, intr a lidi, kteří tady se mnou čtyři roky budou? To všechno se dozvíte v tomhle článku.


První den... Na intr jsem přijela v neděli a vybalila si věci. Ani ne půl hodiny jsem čekala na svou první spolubydlící, kterou jsem znala z facebooku, ale psala si s ní asi třikrát. Jmenuje se Nikola a je moc milá. Má krátké blond vlasy sestříhané na mikádo, úžasnou postavu a taky má kluka. Dělala roztlaskávačku, takže ráda tančí a sportuje, kromě volejbalu. Její oblíbená barva je růžová, prostě bych řekla, že je dokonalý typ holky pro kluky. Což se mi za prvních pět dní potvrdilo.
Druhá spolubydlící je Gabriela, ovšem to jsem věděla, protože jsme si psaly před facebook a hlavně jsem řekla, že chci být s ní. Neznali jsme se, ale něco jsme si řekli a dověděli se o sobě to základní. Teď je to trochu jiné, ale pořád si stojím za názorem, že jsem si vybrala skvělou spolubydlící.
Gábina má kratší černé vlasy, které jí pomalu odrůstají a vrací se na původní špinavý blond. Hlavní věc, která mi na ní vadí, ale nemůžu ji změnit je kouření. Kouří totiž hodně, ale byla moc milá a vyšla mi vstříc. Chodí kouřit ven, nebo se s holkama po večerech proplíží na záchody. Na pokoji je málo místa a máme tam nepohodlné malé postele. Tři psací a hrozně malé stoly. Jsou tam taky tři skříně na oblečení, ale zase jsou hrozně úzké, což mi nedovoluje tam nacpat všechno mé oblečení, ale lepší než nic.
Máme poslední dvě patra, ale na našem jsme pouze prvačky a první dva pokoje mají druhačky, což je v pohodě. Poslední dva jsou posilovny, ale ještě jsem neměla možnost se tam podívat. Máme na patře jednu kuchyňku, správě si říkáte... Je hrozně malá, ale raději nemluvím o lednici a koupelně, ve které se osprchovat a umýt si vlasy je nalidský výkon, ale mě se to podařilo již třikrát. Chodit se osprchovat je jako by za trest pro každou holku. Záchody jsou normální, prostě záchody s příšerným toaletním papírem. :D
Nejhorší co se nám zatím zdá jako úplná katastrofa je internet, protože ho na intru nemáme a musíme chodit na pokoj naproti k holkám, které se připojují na jinaou wi-fi, ale u nás to nejde. Gabča v pokoji je snad pouze večer a hned po škole, zbytek dne je v pokoji naproti, nebo venku, když nepočítám školu. Taky se nám nelíbí koupelna a i to je slabé slovo, proto s Nikčou přemýšlíme o privátu, ale zatím pouze přemýšlíme.
Tohle byl tedy intr, vlastně nevím co k tomu víc napsat, takže se klidně můžete zeptat.
Do školy jsme v pondělí jeli ráno autobusem za jedenáct korun. Všichni měli rifle, nebo kraťasy, ale mi s Nikčou a pár dalšíma prvačkama měli společenské šaty, legíny, nebo šaty. Protože jsme nevěděli, že rifle se smí nosit. To nám řekla až jedna moc milá druhačka na našem patře, která se s námi jako jedna z mála baví, tedy mluví a čas od času nám poradí.
Po příjezdu jsme se přesunuli do tříd a našli si místo, kam se posadíme. Když přeskočím čekání na učitele, přesun žáků a změnu třídy, dostanu se vlastně k dnu, který byl pro nás tolik důležitý... První den na střední škole.
Muž kolem třiceti vejde do dveří a stoupne si k tabuli, kde se představí jako Jíří Mančák, tedy třídní učitel naší třídy. Není moc vysoký, má hnědé na ježka ostříhané vlasy a na škole je první rok, jako mi prváci. Podle prstýnku na levé ruce je ženatý a bydlí v Rožnově, což nám sám řekl. Je to zároveňnáš učitel českého jazyka, literatury a němčiny.
Co se týče mých spolužáků, tak většinu jsem znala z facebooku, ale ostatní vypadá taky mile, i když v druhé třídě, tedy 1.B se najdou výjimky. Vlastně si myslím, že 1.A je mnohem lepší třída s napohled milými lidmi. Máme tam dva kluky a celkem v ročníku šest. V naší třídě je nás 23 a máme jednu slovenku, která k nám přestoupila z 1.B. Sedím s Gábinou, která dojíždí, takže to není moje spolubydlící, ta sedí v první lavici před učitelem. Nikča sedí v první lavici uprostřed s Filipem. Za mnou sedí Diana s Míšou, které jsem znala mezi prvními - Diana byla první.
Skřiňky nám určili až druhý den a na mě vyšla skříňka číslo 93. Jedinné plus je, že ji mám sama, což ne všem se poštěstilo. Ale ta horší zpráva je, že v ní mám holínky a tenisky, které tam nějaký kluk zapoměl. Spíš mi připomínají školníkovi staré holínky, ale to už je jedno. Je mi nechutné se jich dotýkat, takže tam pořád jsou a nevím, kdy je vytáhnu. :D
Nehorázně zerzavá a špinavá skříňka je v příšerné uličce, kde se nedá hnout. Ovšem lepší už to nebude, alespoň ne v prváku.
Nevím co bych dál popsala, ale zatím jsem po prvním týdnu vystrašená z němčiny a zjištění, že budu mít první dva roky přírodopis a ve druháku půl roku fyziku a druhý půlrok chemii, protože tyhle předměty nemám vůbec v lásce.
V neděli, tedy zítra, mě čeká cesta na intr autobusem, ale až z Kroměříže, protože mě chce taťka vzít autem. Mám to ale štěstí. :D
K rozvrhu snad můžu říct nekolik skutečností... Například mám v pátek pouze čtyři hodiny a kvůli svému autobusu budu mívat pouze tři. V úterý mám devět hodin, protože jedna z toho je pouza na oběd a zároveň se v ní přemístíme autobusem na penzion Bečva, kde budeme vykonávat čtyři hodiny praxi.
Co se týká jídla (tohle je vcelku nudné téma, ale důležité), s holkama snídáme na pokoji, oběd máme ve škole - spíš jsou to svačiny, protože máme pět minut přestávku. Večeře je na jiné škole, kam chodíme v pět hodin večer, tedy příjdeme kolem třetí až čtvrté a za chvíli máme večeři. Je to hrozné, ale musíme si zvykat.
Na večeři jsem potkala svého starého spolužáka Tomáše, který je dost tichý a promluvil se mnou pár vět, až po mém oslovení jeho osoby při odchodu budovy.
Potkali jsme tam hodně kluků a několik holek z intru, spíše jsou tam kluci. První večeře byla spolu s Gabčou, Nikčou a šla s námi i Dominika, která je naproti z pokoje a hodně si rozumí s Gábčou, protože spolu chodí kouřit na záchody a vlastně všude. :D
Měli jsme to štěstí, že jsem se odvázala a promluvila na kluka, protože to bylo dost neobvyklé - pro mě to byl opravdu zážitek. Raději to nebudu moc rozebírat, protože jsem řekla pouze: "Jak se tam dává ta kartička?" Jeho odpověď byla jednoznačná: "Takhle." Vzal kartičku a projel s ní tím zvláštním strojem, který zapípal a to jsme zopakovali, ale nešlo to. Gabča to zvládla na potřetí, já na poprvní, protože jsem si to vyzkoušela na kartičce, která patřila Nikči. Dominika to měla v pohodě, prostě s tím projela a bylo to.
Dál to bylo pouze "očumování" kluků, ale měli jsme štěstí... Nikča a Dominika jsou vážně hezké, což já nikdy neříkám jen tak! Ovšem Nikča má kluka, ale to oni neví a Dominika jeví zájem pouze o to nejlepší. Hlavně nás zaujal jeden opravdu moc hezký kluk, po třech dnech jsme zjistili několik důležitých věcí... Jmenuje se Kuba je ve třeťáku (nevypadá na to) a je nehorázně namyšlený a "skromný," ve všem co řekne je samochvála. Ovšem jak jsme se seznámili? Jednoduše - Nikča!
"Jdu si pro pití," oznámila Nikča a odchází od stolu. Já s Gabčou sedím u stolu sama, protože ten druhý den s námi nikdo jiný nešel.
"Ty vole! Dívej, dívej!" Tohle na mě vybalila Gabča a já se otočila směrem, který jako zběsilá ukazovala.
"Ty vole! Co dělá?!" Tohle ze mě vypadlo a pohled mi spadal na Nikču, která si povídala s Kubou u jeho stolu, kde seděl sám.
"Nemáš zač," řekla potichu Nikola, která se sedala ke stolu a za ní se přiřítil kluk, kterého jsme všechny chtěli znát.
Posadil se ke stolu naproti Nikči, vedle nás s Gabkou, protože je to stůl do čtverce a díval se pouze na jednu z nás - Nikča.
Po několika dnech pochopila i s prominutím (sorry Niki) nadutá Nikča, protože není možné aby to neviděla, ale ona to opravdu neviděla... :D Chtěl ji sbalit, ale ona se ho snažila dohodit mě. Připadalo mi to od ní moc milé a za to si jí opravdu vážím, stejně jako za její slova: "Nechodila bych s klukem, který se líbí mojí kamarádce. Už vůbec ne, kdyby s ním chtěla chodit a řekla mi to. pro mě je důležitější kamarádka, než kluk, protože ten většinou není na celý život."
Nikča je moc milá a hrozně mi zvedla moje příšerné seběvědomí, díky kterému teď můžu oslovit kluka, i když je to věta typu: "Takže hraješ rád fotbal?" nebo se mi podařilo zeptat na nějaké informace ke škole a tak podobně. Nikdy bych na kluka sama od sebe nepromluvila, ale ona mi moc pomohla. Takže... Díky, Niki!
Tenhle článek ukončím snad jen nějakým závěrem a shrnutím...
Jsem plně rozhodnuta zůstat na škole a nechci to měnit, protože chci svému okolí dokázat, že na tom mám, ale hlavně to dokázat sobě! Nanejvýš budu ve druháku na privátě, ale jinak se toho snad moc měnit nebude. Učitelé, spolužáci a celá škola vypadají v pohodě, zatím! :D
Určitě se těšte na střední školu a popřípadě i na intr, ale nedělejte si velké naděje. Doufejte a věřte, ale stále myslete na to, že nikdy to nebude úplně dokonalé, nebo přesně podle Vašich představ. Až půjdete na střední... Užijte si poslední rok na základce a vyberte si střední podle toho, co Vás baví a do budoucna bavit bude. Zamyslete se nad svou budoucností a tím, co chcete dělat. Co v životě je pro Vás důležité a čeho chcete dosáhnout. Věřte sami sobě a vzpomeňte si, že ten, kdo nebojuje... Nikdy nevyhraje!

Přidám Vám nějaké fotky, ale spíš časem, protože zatím nemám čas. Určitě se posnažím vyfotit svým starým a nekvalitním mobilem pokoj na intru a zkusím i třídu, což se budu snažit se spolužáky, takže doufám, že nikdo z nich nechodí na můj blog. :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ája Ája | 7. září 2013 v 19:47 | Reagovat

Máš to pořád lepší než já na gymlu.
První věc dojíždění. Prostě hrůza, děs a já nevím co, protože vstávám 5:30 než všechno udělám jede mi bus a vlak a ve škole jsem až v 6:30.
druhá věc spolužáci a rozvrh. Rozvrh mám hrozný, domů se dostanu nejdřív ve 3, v úterky až v 5 možná později. Naštěstí spolužáci jsou v klidu a už jsem se seznámila i když jsem tam nikoho neznala :)
Třetí věc učitelé. Je fajn že ze všech učitelů co tam jsou máme ty nejpřísnější a nejhorší. Jediní hodní co máme jsou asi angličtinář, češtinářka a učitel výtvarky. Třídní máme nejhorší fůrii na škole takže .... Jinak je všechno v pohodě, hlavně spolužáci :)
P.S. Sorry za délku zkrátit to nešlo :P

2 Ája Ája | 7. září 2013 v 19:49 | Reagovat

Promiň překlep ve škole jsem až v 7:30 :D

3 Hannah Hannah | E-mail | Web | 7. září 2013 v 20:31 | Reagovat

[1]: Já stávám 6:00 a pro holky v pokoji je to moc brzy, hlavně pro Gabču. :D
V pohodě i já se někdy seknu... :D
To je dobře, protože s nimi budeš mnohem déle, než já. :) Ten rozvrh... To je hrůza v to úterý. :/
U mě jsou zatím učitelé vcelku fajn, i když se najdou malé výjimky. :D
Snad se ti na škole bude líbit, proto ti přeji hodně trpělivosti a štěstí. :)

4 Ája Ája | 7. září 2013 v 20:45 | Reagovat

No v úterky mi hodina kočí o půl, ale vlak  mi jede 20 takže musím čekat a pak hodinová cesta domů a když nejede bus tak jít 4 kilometry :)

5 Hannah Hannah | E-mail | Web | 7. září 2013 v 20:49 | Reagovat

[4]: Jejda... To je ten integrovaný systém a ještě k tomu tak dlouho ve škole? To je hrozné. Ty budeš potřebovat spíš hodně silné nervy. :D

6 Ája Ája | 7. září 2013 v 20:55 | Reagovat

Asi ale jde to přežít :D

7 Nicole Nicole | E-mail | Web | 11. září 2013 v 20:11 | Reagovat

Počkej.. Na jakým intru jsi? :D To jak jsi to popsala mi hodně připomíná můj intr :DDD Tři nepohodlná postele, malý psací stolky :DDD

8 Hannah Hannah | E-mail | Web | 11. září 2013 v 20:30 | Reagovat

[7]:Vážně? Já jsem v Rožnově na intru. A ty!? :D

9 Nicole Nicole | E-mail | Web | 14. září 2013 v 8:27 | Reagovat

Hah :D tak nic :DD KV ;) :D Ale takhle asi bude vypadat většina intrů :DDDD

10 Pyčinka Pyčinka | 15. října 2013 v 12:20 | Reagovat

A ty si fakt pyča ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama